Tahle písnička nemá pocity, ale podle mne má duši a děj.
1. Drží se pod paží domů se vedou domov je nádraží s čekárnou hnědou hnědou jak funebrák co smůlu nosí po tmě a po špičkách vklouznou tam bosí R: Prostřený stůl, do rány sůl a padání víček a hodin co tikají 2. Svědek se červená a matky blednou věrná či nevěrná tak ještě jednou naposled se vás ptám z lásky či bez ní někdy vše spálí mráz a hudba nezní R: Z kamarádů jen přátelé a dohadů po třídě poslední zvonění 3. Jeden se obhájí odvahu sbírá ničím se netají límeček svírá a schody po dvou sotva je vnímá letí tou chodbou rád zapomíná R: Na prostřený stůl života půl a padání víček a hodin co tikají 4. Zpráva je úřední taky tak studená ulice polední pustá a znuděná už jí to nebaví padat jak kamení lidé se nezdraví smutní a znavení R: Prostřený stůl / z kamarádů života půl / jen přátelé a padání víček a hodin co tikají